Název

1949-02-26-gratulace Františce Klicperové, předsedkyni Jednoty slovanských žen v Ostravě

Popis

Hana Prymusová
"Emancipační hnutí českých žen na severní Moravě a ve Slezsku od konce 19. do poloviny 20. století"
(magisterská diplomová práce)
http://is.muni.cz/th/146022/ff_m_b1/magisterska_prace_konecna_verze.txt

Spolek Jednota slovanských žen se v Moravské Ostravě ustavil po přednášce zakladatelky Jednoty Bohumily Smolařové - Čapkové z Prahy, kterou měla 15. března 1936 v Národním domě na téma „O slovanské vzájemnosti". Byla pozvána předsedkyní dámského odboru ve Slezské Ostravě Annou Petákovou a přednáška měla ohlas u členů Matice osvěty lidové, Sokola a u dalších spolků. Přednášející vyložila přítomným program a účel spolků JSŽ a po ní pokračovala jednatelka JSŽ v Brně Tereza Sulcová. Ustavující valná schůze se konala 11. května 1936. /172/

Program Jednoty byl následující:
,Jednota slovanských žen [...] má členky i členy, spolupracuje s mnoha spolky, rozvětvena jest v Československu v Cechách, na Moravě, Slezsku, Slovensku a v Podkarpatské Rusi a v slovanském zahraničí má čilá, široce rozvětvená střediska, která vedou v Bulharsku Bulharky, v Polsce Polky, v Jugoslávii Jugoslavenky [...]. Tohoto úkolu ujala se Jednota slovanských žen od r. 1929, starajíc se o to, aby nejen ve vědeckých ústavech, společnostech a mezi nadšenými jednotlivci, ale přímo v jádře lidu zakotvil správný názor na ideu všeslovanskou, na skutečné poměry mezislovanské a na význam Slovanstva jako celku, který by všechny slovanské větve spojoval, ponechávaje každé samostatnost vývoje. Účelem JSŽ jest: sblížení všech větví slovanských na podkladě společné a vzájemné práce kulturní, hospodářské a sociální, aby zachována byla svéráznost slovanské kultury a síla slovanské rasy." /173/

Ústřední spolek v Praze se snažil propagovat slovanskou kulturu a vzájemnost. Pomáhal v propagaci a zachování slovanské kultury, měl působit na výchovu mládeže pro národní uvědomění. Byl ve styku s Jednotou českých dam v USA a s dalšími spolky. Členkou se mohly stát jen „slovanská" žena od 18 let a po doporučení dvou již stálých členek. Spolek měl své pobočky v Brně, Bratislavě, Kralupech nad Vltavou, Trenčíně, Hořicích v Podkrkonoší, Olomouci, Košicích, Užhorode i v Moravské Ostravě. Místní pobočky mohly být ustaveny v minimálním počtu patnácti členek./174/

Předsedkyní moravsko-ostravské pobočky byla Anna Petáková, choť báňského inženýra v Moravské Ostravě, která působila léta jako jednatelka a později i předsedkyně dámského odboru SMOL ve Slezské Ostravě a byla činná i v lycejním spolku Vlasta ve Slezské Ostravě.
Místopředsedkyní byla Eugenie Vorálková, choť báňského ředitele Severní dráhy Ferdinandovy.

Další výbor byl zvolen až v roce 1948 a tehdy byla předsedkyní Františka Klicperová a místopředsedkyní Marie Fialová. Ve výboru z roku 1936 jsou uvedeny další činovnice dámského odboru SMOL ve Slezské Ostravě (jednatelka Humplíková), Adéla Nábělková, odborná učitelka a předsedkyně Jednoty učitelek mateřských škol ve Slezské Ostravě, členka dámského odboru SMOL a také spolku Dobromila v Moravské Ostravě. Zbytek tvořily učitelky, manželky vysoce postavených mužů a dva ředitelé středních škol./175/
Z běžné činnosti spolku můžeme uvést zájem o Všeslovanskou besedu v Praze, návštěvy výtvarných galerií, např. výstava Kruhu výtvarných umělkyň v Praze, výstava K.H. Máchy, zájem o přednášky./176/
O aktivitách spolku máme informace z roku 1937. Styky zachovával spolek s Kulturní radou pro širší Ostravsko, s Všeslovanskou besedou v Praze, Československou jihoslovanskou ligou, Ceskopolským klubem. S dámským odborem SMOL ve Slezské Ostravě a spolkem Vlastou ze Slezské Ostravy připravila Jednota slovanských žen přednášku spisovatelky Marie Calmy „O vzniku a zániku rodinného života". S Ceskopolským klubem oslavila výročí vydání Kollárova spisu „O slovanské vzájemnosti". Se Štefánikovou společností nacházela Jednota společné cíle a zúčastnila se jejího přátelského večera se slovenskými spisovateli. S Ruskočeskou Jednotou v Moravské Ostravě podnikla vzpomínkový večer na A. S. Puškina./177/

Po vzniku Protektorátu spolek dále fungoval prokazatelně až do roku 1940, více nelze podle pramenů zjistit. Další informace o spolku máme až po válce. V roce 1946 pořádal vzpomínkový večer k 70. výročí úmrtí Františka Palackého. V roce 1947 se konal večírek o 28. říjnu 1918.
Spolek fungoval až do 7. března 1949, kdy přijely předsedkyně Ústředí Slovanských žen v Praze Smolařova - Čapková a zástupkyně Československého svazu žen Cihlářova a provedly včlenění jednoty do Československého svazu žen, jelikož Ústředí v Praze již sloučení provedlo. Jmění pobočky ve výši 11 200 Kčs převzaly také. Úředně byl spolek rozpuštěn 23. května 1951./178/

172/ Přípravný komitét Jednoty slovanských žen v Ostravě. Věstník Jednoty slovanských žen, roč. IV., č. 2., 30. dubna 1936, s. 12.
173/ Tamtéž, s. 1.
174/ ZAO, KNV Ostrava, kart. č. 521, Jednota slovanských žen, Moravská Ostrava, Stanovy Jednoty slovanských žen.
175/ ZAO, PŘMO, kart. č. 2170, katastr 1368, Jednota slovanských žen Mor. Ostrava 1936 -1951, Spis spolku Jednota slovanských žen, P.T. Policejní ředitelství v Mor. Ostravě 21.12.1936.
176/ Věstník Jednoty slovanských žen, toč. V, č. 2, 28. dubna 1937, s. 19.
177/ Tamtéž.
178/ ZAO, PŘMO, kart. č. 2170, katastr 1368, Jednota slovanských žen Mor. Ostrava 1936 -1951, P.T. Policejnímu ředitelství 26.1. 1940, Pozvánka JSŽ, Jednota slovanských žen 22. října 1947, Spis spolku Jednota slovanských žen.

Nastavení